Za sedmero mrakodrapy a šestero mosty v jedné malé serverovně žil jeden starší středně velký server Minecraft server jménem Minicraft.cz. V to ráno se server jako každé obyčejné ráno probudil, když v tom tu nic, začal saffers házet mocné blesky, hromy a updaty.

Dnes přišel update, který udělal velikou neplechu. Tak velkou, že se server otřásl a nejméně třikrát spadl. A já vám o této příhodě povyprávím.

V kouzelném světě plných velice zvláštních kostiček krychlového tvaru, ve kterém se každý den dělo něco velice podivuhodně obyčejného, se v tento kouzelně nekouzelný den spawnul náš obyčejně neobyčejný hráč jménem Steve. Slunce nového dne ho oslnilo natolik, že padl na dřevěnou podlahu Hlavního Lobby. “K sakru, zpropadené ranní slunce!” pomyslel si Steve. Když si promnul oči a opět se postavil na nohy uviděl tu krásu. Za kamenným portálem se rozkládalo středověké město plné uliček a tajemných zákoutí. Nad celým městem se rozkládal majestátní hrad Majitele Serveru. 

     Cítil se sám, procházel liduprázdnou ulicí, když narazil na tržišě. Uviděl malého Trpaslíka, který prodával kradené Zubní protézy dětí z nedalekého sirotčince. “Buď zdráv poutníku! Měl by jsi zájem o Zuby” pronesl skřeklavým hlasem Trpaslík, připomínajíc oblečením Trpaslíky Zahradní. “Zdravím tě Trpaslíku, děkuji, ale budu muset dvou laskavou nabídku odmítnout. Zuby mám čisté a zdravé.” odpověděl Steve nejistě. Když v tu ránu ho Trpaslík popadl, otevřel mu pusu a snažil se mu zuby sebrat. “Dej mi tvoje zuby! Zuby! Zuby! Chci jen zuby!” křičel rozčíleně Trpaslík. Steve praštil trpaslíka a dal se na útěk. Utíkal a utíkal, do zatáčky, do kopce, až se najednou objevil u starého dolu. “Už je pryč, Trpaslík je pryč” pronesl sám pro sebe. 

    Steve se rozhlédl, okolo viděl jen starý opuštěný důl. Jako kdyby se čas najednou zastavil. Rozhodl se, že se půjde podívat dovnitř, sebral louč a vydal se do temného kamenné dolu plného pavučin a hub. Najednou se ozval strašidelný jekot, před Stevem se objevila tajemná postava, zlá Teta Milena. Teta střeží poklad v dole již po několik generací. “Jdi pryč!” hulákala hlubokým hlasem Teta. Steve se lekl a utíkal okolo Tety dále do jeskyně. Utíkal tak daleko, až se objevil pod mohutým dnem vzducholodě Hyndenburder. Ohlédl se a uviděl Tetu Milenu, jak za ním utíká. Nezaváhal ani chvilku a vylezl po žebříku až na palubu Hyndenburger. Rychle otočil kormidlem a vzducholoď uletěla pryč.

Lobby bylo stavěno od Dubna/Apríla 2019 a bylo dokončeno na konci Července/Júla 2020, i přesto, že byl prvotní plán postavit lobby za 3 měsíce. Později, vznikl nápad na Den ‘D’, který nově nese název Minicraft^2. Plánu bylo hodně, ale pár se jich nepovedlo realizovat, takže se na ně můžete těšit později. Lobby postavil: @kaktusator_666

Steve proletěl oblaky a minul nápis ve skále, “Survival: Nová epocha začíná!”. “Co to znamená?” pomyslel si Steve a otočil kormidlem k velkému poli, kde se vzducholodí přistál. 

     Na spawnu bylo hodně lidí, prodávali různé věci, od materiálů po zvířata. Každý se překřikoval, aby zaujal potenciální zákazníky o jeho zboží. Steve se ale i tak cítil stále sám. Neměl přátele, se kterými by si mohl popovídat. Když tu uviděl skupinu táborníku jak kempují okolo ohně vedle pole. Posadil se k nim a zapojil se do vášnivé debaty o tajemných Správcích serveru. Legenda vypráví, že v hradě na Hlavním Lobby žije mocný Majitel serveru a jeho poskok zvaný NáhodnéJméno. Každý večer, se Správci serveru shromáždí okolo oltáře a vyvolají Majitele serveru, ten se ukazuje zásadně po setmění. Steve si povídal celou noc, až usnul.

    “Ehm Ehm” ozval se hlas. Steve se probudil u ohně sám a uviděl jak nad ním strojí místní strážník policie, pan Tumáš Céčko. “Nocování na pozemku ve vlastnictví serveru je přísně zakázáno a je pod pokutou pět tisíc Coins.” prohlásil výtězoslavně Tumáš. Steve se zalekl a rychle se postavil na nohy. “Ale tolik peněz nemám strážníku” odpověděl cukavým hlasem Steve. “Tak to je problém pane, vyřešíme to tedy na stanici” řekl Tumáš. Steve se ohlédl po únikové cestě a dal se na útěk. Proběhl jeskyní a podél zvoničky utíkal dále k zaparkované vzducholodi Hindenburger. Vyšplhal se na můstek a otočil kormidlem doprava. Hindenburger se rozletěla pryč. Steve se nahnul přes palubu a podíval se na Tumáše mávajícího blokovou pokutou na 3000 Coins. “To si odpykáš! To mi věř!

I přes to, že se na serveru toto lobby nějakou dobu nachází, tak jsem se rozhodl ho sem napsat, protože mělo být  i v tomto projektu. Lobby postavil: @Adam653

 Hindenburger letěla stále rovně mezi obláčky, když najednou se otřásla a od boku jí odlétly bloky trávy, dřeva, lávy a kamene. Vzducholoď se otřásla a stala se neovladatelnou. Poté už jen srážela další a další ostrovy, dokud se nezastavila o hlavní ostrov SkyBlocku.

    Steve vyskočil z lodi a ocitl se v malém městečku s tmavé lososovým zbarvením, a vyšel se zeptat místních, kam dál. Když to prochází uličkou, všiml si obchodu s cedulí “Wuflix a jeho Jogortis s Vafllix” Viděl, tam stát mladého dědu, který prodával jogurty s vaflemi. Protože měl Steve hlad, tak oslovil pohledného dědu: “Copak to tu prodáváte?” a Děd odvětil: “Vše co hrdlo ráčí!” Když tu v tom přišel malý otravný kluk, který se jmenoval STOry, protože měl hlavu plnou příběhů na svá zápasnická léta na ostrovech. Začal vyprávět tak nudný příběh, že i ostatní spoluobčané vyskákali z ostrovu, takže se Steve rozhodl, že musí rychle zmizet a to se tak i stalo. Protočil kormidlo a zkusil štěstí, kam ho zavede.

Lobby postavil: @_WuffiX_

    Při brouzdáním vzduchem a shlížením do prázdnoty se z jasna objevily letní ostrovy, které jaksi připomínaly sluneční den, při sledování hladiny moře, teda až na to moře, na které jen ze zármutkem Steve myslí. Když tak sledoval okolní ostrovy, všiml si velkého obra, který rybařil nad mraky. Obr s jménem LycKoo promluvil: “Koho to sem vánek nese?” Steve se rozpovídal o svém příběhu a Obr mu dal kousek gigantické ryby na cestu, kterou mu obrovským prstem ukázal. Steve tedy s plným nákladem ryb otočil příď a vydal se do neznáma.

Lobby postavil: @_WuffiX_

    Z ničeho nic začaly dopadat na Hyndenburger šípy, který se začal nesnesitelně třást a hořet, bodejť ty šípy byly zapálený. Steve dopapal rybu a se strachem skočil z lodi, když uviděl malé jezírko mezi mraky. Vstal z vody a uviděl zemi plnou bojovníků, co na sebe hulákali: “Poď ty slabochu”, “Seřežu tě, že tě ani tvá máma nepozná” Když v tom přiběhl obrovský Válečník a zařval: “Zmizte jinak vás pošlu na věčný odpočinek!” Ostatní se rozutekli a na pusté planině zbyl jen Válečník a vystrašenej Steve. Válečník přivolal svého koně s mrkví jako rohem, oba nasedli a vydali se na dlouho cestu, kde Steve zjistil, že válečník nese jméno TakinoKettim a řekl mu, že musí zdolat nekonečný most, aby se dostal zpět na správnou cestu ke hradu.

Lobby postavil: @_Endi08_

    Válečník se před mostem zastavil a pravil: “Steve, přeju ti hodně štěstí. Most je dlouhý, kam oko nedohlédne a tvoří ho pochmurné dřevo prolezlé hnilobou visící nad propastí zkázy, kde těla mrtvých nenašla klid, dej tedy pozor ať tvá noha nespadne do nesprávného roha!”

    Steve se vydal po dřevěném mostě, když v tom slyšel zvolání hlasů ze všech stran: “Ty můj EX, ukončíme to společně, velký mrak ze zvukem připomínajíc zvuk ZZ shodil Steva přímo do černé propasti nicoty.

Lobby postavili: @Amelii_ a @FizzyBoss

    Jak Steve padal, uviděl bytost s vyrytým názvem na čele: TESTOVAČ. Jest, bytost padala a ani necekla až na občasný zvuk hučení. Steve se té bytosti dotkl a ona se začala ve vzduchu pohybovat jako by se ve vzduchu nesla na vlnách kostkového moře a přitom zapípala: “Já testovat mapy”, tuto větu opakovala stále rychleji a rychleji, než se přeřekla: “ Já testovat hry” v tu chvíli se zastavila, Steve se jen na moment otočil a věc byla v zapomnění. Ještě, aby toho nebylo málo, Steve pod sebou uviděl siluety země a raději zavřel oči před střetnutím se zemí.

Lobby postavila: @Amelii_

    Černota, tož co jen Steve v tuto chvíli uviděl. Rychle se zvedl, oddechl si: “Ufff” a poohlížel se kolem. “Jen starý zarostlý domy a Steve bez hla..”: Než to stačil Steve doříct, uviděl kostkovaného Zombíka a vydal se na zběsilý únik. V ten moment uviděl desítky, rovnou stovky dalších řad Zombíků, co chtěly jen to jediné, pozvat ho na čaj. To ale Steve nevěděl a běžel dále, až se dostal do malého náměstí, kde se schoval do jednoho domu, zabednil dveře a z panikou spadl na zem. “Ahoj, poutníku, já jsem kaRik” Promluvila postava vedle něj. Steve se lekl, uviděl Zombíkačku a přitom stuhl na místě.

    Následně však pochopil, že ho Zombící chtěli pouze pozvat na lahodný bylinkový čaj. Zombíci mu při posezení řekli: “Po dlouhé době k nám zase někdo přišel a dokonce se nás už ani nebojí” byli radostí plní bez sebe, stejně tak i Steve, který si pochutnával na dobrém pití. Též se dozvěděl, jak se dostat ven, a to pomocí loďky, která ho dokáže vzít na vysněné kostkové moře. Rozloučil se tedy s novými kamarády a pustil se do nového dobrodružství.

Lobby postavila: @TheRikkaGamer

    Během mrknutí Steve zmizel z černoty a oslnilo ho nepříjemně příjemné světlo čtverce slunce. Zamrkal a zařval: “Jupí, jsem z bryndy ven!”. A v ten moment se i loď zastavila u jednoho ostrůvku, kde postával velký Pirát Feli s jeho ztraceným ptákem Ksidk. Pirát si ale Steva nevšímal, takže se Steve rychle připlížil do věže, kde si jen řekl: “Skočil jsem to z bláta do louže”. Mezitím Pirát vstal uviděl otevřená dvířka věže a vytáhl Steva ven, Prohlíželi se navzájem a pirát Stevovi pošeptal: “Najdeš mi mého papouška”, než mohl Steve odpovědět, tak ho pirát vyhodil vysoko do oblohy, kde si už Steve myslel, že s ním bude konec.

    V tom se však z oblohy zjevil Hyndenburger a Steve se chytil žebříku, po kterém vyšplhal do nové lodi a v mysli si pomyslel: “Jak je to jen možné?”, “Byla jsem uložena ve schematiku”, rázem odpověděla v jeho mysli vzducholoď. Steve otočil zářivým kormidlem a už jen viděl v dáli věžičky hradu Správců serveru.

Lobby postavili: @Felixidk a @_Wuffix_